Starší člověk, lepší člověk. Ne!

Zdravím vás, moji milí, opět a zas. Poslední dny jsem byla pracovně vytížená, takže můj život se na chvíli stal jedním velkým stereotypem. Přišla jsem z práce naprosto bez šťávy, šla jsem do sprchy, která mi pomohla z toho nejhoršího a šla jsem odpočívat. V takových vedrech, kdy teplota na sluníčku přesahuje i přes 50°C, se pracuje opravdu strašně... Těmto dnům je už definitivní konec, protože...

...Protože jsem dala výpověď. Peníze mi nestojí za to, abych se škvařila na slunku a dělala tam loutku lidem, kteří jsou mentálně zaostalí a odvedené práce si neváží. K čemu jim je vzdělání, když neumí mluvit jako člověk s člověkem, ale chovají se k vám, jako byste byli jakýsi robot, co všechno vydrží. Bohužel (naštěstí?) nejsem typ člověka, co si s prominutím nechá srát na hlavu. Když se mi něco nelíbí, řeknu to a snažím se problémy řešit. Ale když pracujete pod někým, komu je chod práce a kolektivu úplně jedno, připadáte si jak bílá ovce mezi černými, nebo naopak...

A tak jsem včera naprosto, ale naprosto vyčerpaná jela z práce domů, tam jsem okamžitě sepsala výpověď a ten den mi ji vedoucí s nechutným úsměvem podepsala. Věřte nebo ne, byla jsem z toho špatná... Nikdo se mě nezastal, nikdo mě nepodržel, proto jsem byla donucena do výpovědi uvést důvod - osobní problémy. Přitom je to problém celého našeho pracovního střediska... Všem, co tam se mnou byli, to bylo naprosto jedno. To mě na tom možná mrzí nejvíc. Z práce jsem jela na kole domů absolutně bez smyslů, na přechodu mě málem srazilo auto a slyšet, že jsem kráva, jsem v tu chvíli fakt potřebovala.

Někteří lidi by si měli uvědomit, že být starším člověkem neznamená být lepším člověkem. A že vzdělání ještě zdaleka není všechno a nezaručuje to, že mentalita člověka bude odpovídat jeho titulu. Jsem zklamaná. Někomu prostě nevysvětlím, že jsou věci, na jejichž pochopení nepotřebuji vyšší věk. Že jsou prostě věci, které chápete a cítíte i ve sladkých 16ti. 

A přece jen bylo na tom dni něco krásného. Před rokem a půl jsem příteli řekla, že ho taky miluji, a tak spolu plujeme životem, ruku v ruce, a stále se milujeme ♥

A tak se z hodně nepříjemného dne stal jeden z těch hezčích... 

Co to znamená pro vás? Už zase budu mít větší chuť a čas psát! Brzo se můžete těšit na další dotazník, ještě ne neznámé téma... Napadá něco vás, je téma, o kterém byste chtěli dotazník? Tak mi dejte vědět! :)