pondělí 23. listopadu 2015

"Vegetariánství je cesta a proces." - říká Monča

Moji milí, zdravím vás.
Dnes se na psaní článku obzvláště těším. Musím uznat, že je trošku plánovaný, a to proto, že na něj nejsem sama. Možná, že někteří věrní čtenáři si pamatují první soutěž na blogu - ta o návrh o nejlepší dotazník.  A také si jistě pamatují, jaký dotazník to vyhrál a hlavně, kdo je autorkou jeho námětu. Pro ty, co nevědí, je to Monča, se kterou jsem měla tu čest s ní prožít jedno hezké odpoledne zakončené v čajovně, kdy jsme stihli probrat všechna důležitá i nedůležitá témata. Mezi ta důležitá patřilo i téma "Vegetariánství." Monča je jedna z těch, kdo vyznává tento životní styl. Pojďme se společně podívat, co vegetariánství (a vše kolem něj spojené) znamená právě pro ni. Myslím, že se máte ne co těšit O:)
V ČR se k vegetariánství hlásí cca 2 % obyvatel.

1. otázka: Jak bys svými slovy definovala vegetariánství?
Musím se zamyslet. Určitě styl života. Není to jen jídlo, kdy člověk ze své vůle nejí maso- ani výrobky z něho vyrobené. Je to směr a cesta a aby to mělo cenu, musí to být podloženo přesvědčením. Proč by kvůli mě měla umřít nějaká bytost? ... Zachráním tak někoho život. Jasně, nemůžu žít tak, abych nikomu neublížila, ale můžu to omezit.

2. otázka: Kdy u tebe nastal nějaký ten zlom? A jaké to bylo?
Žádný zlom nebyl. Byl to proces. Já jsem se tak narodila, jako malá jsem maso jedla málo. Potom, ve školní jídelně, jsem jedla maso normálně, ale mělo to problém, že pro mě to prostě nebylo přirozené. Tím se to nějak zastavilo a zhruba v mých deseti letech jsem přestala chodit na obědy a jíst maso úplně. Nikdy jsem to pořádně nezaznamenala, šlo to postupně. Vývoj, který trvá.

3. otázka: Jak se díváš na lidi, kteří maso jedí?
Nevadí mi. Je to jejich volba a každý se může rozhodnout, jak chce. Toto je má volba. Jsem přesvědčená, že nutit se do toho nemá smysl. Chodím na jógu, kde se setkávám s lidmi, kteří maso nejí jen pro to, že to říká ten směr, ne jejich tělo a oni sami. V životě bych nikdy neodsuzovala někoho, kdo maso jí!
4. otázka: Jak tedy vypadá tvá běžná strava?
Nepočítám, kolik jsem přijala potřebných látek. Jím sóju a hodně luštěnin, které obsahují rostlinné bílkoviny. Nemám ráda sójové výrobky, co vypadají jako maso. Ty jsou pro lidi, co maso potřebují připomínat. A protože jsem proti umělým vitamínům (myslím, že tělo není schopno přijmout tyto látky. Tělo je nastavené tak, že rozloží vazby mezi látkami, z kterým si potom vezme ten určitý vitamín), snažím se je přijímat přírodní cestou - jím hodně ovoce a zeleniny. Snažím se tu stravu vyvážit. Problémem je vitamín D, který jde pořádně získat ze Slunce a z ryb. Ale pokud žádný problém nemám, tak to nějak neřeším. Přeci jen jít v létě na sluníčko není vůbec složité :)
"Sojové výrobky vypadající jako maso jsou pro lidi, kteří si ho potřebují připomínat."                 - říká Monča


5. otázka: Kdybys měla děti, k jakému stravování bys je vedla?
Nevím. Je to hypotetická situace. Záleželo by na tom, s kým bych ty děti vychovávala. Zkrátka, jestli bychom doma vařili vegetariánsky, jejich strava by byla taky taková. Ale potom bych jim na rovinu ukázala, že ta možnost - jíst maso - existuje. Ukázala bych jim to tak zhruba v deseti letech, tedy v tu dobu, kdy jsem se uměla rozhodnout i já. Avšak nevím, jak bych to udělala...

6. otázka. Co na to tvá rodina? Jak přijali tvůj styl stravování?  Podporují tě?
Oni to v podstatě přijímat ani nemuseli. Taky to byl postupný proces. Vždy přemýšleli tak nějak alternativně. Dříve jedli maso normálně, teď ho přestávají jíst se mnou. Hodně jsem je v tomto ovlivnila.

7. otázka? Co chceš vzkázat čtenářům?
To nejdůležitější - vegetariánství je cesta, ne jídlo. Pro kohokoliv, kdo chce jakkoliv pomoci světu, je to strašně jednoduchý způsob, jak toho dosáhnout. Třeba jen tím, že místo 7x maso týdně ho budu jíst jen 5x. Anebo si jednou místo kuřete koupím lusky s pohankou. Tak zachráním jeden život.

Taky je důležité se zaměřit na to, kde maso kupuji. Zkrátka - velkochovy NE! Jde o něco mnohem víc, než o peníze. Jde o životy. Zkuste si zjistit, jak fungují velkochovy. Třeba se mnou budete souhlasit. Zvíře je vnímající bytost, stejně jako my, lidé. Vegetariánství považuji za dobré, ale stačí, když si člověk maso jednou odpustí.




"Vegetariánství není jen jídlo, je to cesta a proces."

Musím říci, že setkání s Mončou mi hodně dalo. I po stránce stravování - odcházela jsem s myšlenkou, že pokud budu moci omezit příjem masa, tak toho někdy využiji. Každý zachráněný život se počítá. Doufám, že vám článek ukázal tu opravdovou stránku vegetariánství a že vám dal více, než teoretické pojmy. Moni, děkuji.

A mě by zajímalo, jak se k vegetariánství stavíte vy? Jak vypadá vaše stravování? Dokážete si představit jídelníček bez masa? Co víte o velkochovech? Máte něco k tématu? Napište to!

10 komentářů:

  1. Já jsem vegetariánka necelé tři roky a dostala jsem se k němu přes rodiče. Souhlasím, že tlačením lidí do něčeho, co se jim nelíbí ničemu nepomůže. Ale nevěřím, že zachráníme životy jen tím, že jeden člověk z takové spousty to maso nejí. Dokud to nedojde větší skupině lidí, zvířata budou zabíjet, protože jsme prostě v menšině. Většinu lidí na jatkách jejich práce baví. Koukala jsem se na dokumenty a ti muži zvířata neberou jako bytost, berou je jako jídlo. Je odporný, že se jim ani nepodívají do očí. Protože kdyby podívali, viděli by tu bolest a "lidskost" a nechtěli by dělat to, co dělají- zabíjet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale alespoň ta menšina může snížit poptávku firmám, které trápí zvířata. Každý život se přeci počítá! A co jsem viděla o jatkách, mi stačilo... Zase si vem, že každá práce musí mít někoho, kdo by ji vykonával. A co si budeme nalhávat, lidé budou (bohužel???) jíst maso i na dále, takže je holt bude muset někdo zabíjet... Možná je to tvrdá úvaha, ale pravdivá.

      Vymazat
  2. Vždy, když mám na talíři pečený bůček, nebo steak z mladého býčka přemýšlím, co vede člověka k tomu, že se stane vegetariánem.Má mysl je na tohle bohužel krátká, protože jsem na to zatím nepřišel. Je to stejný případ v porovnání s mužem, kterému "nevoní " žena, ale muž. Ale asi to ani nechci pochopit, budu se držet toho, co mám nastavený. Takže pro mne kvalitní masíčko a krásná žena po mém boku. Ale proti vegetariánství nic nemám, ať si každý jí co chce, nikoho neodsuzuji a chtěl bych to samý od druhé strany. Copak ten, kdo jí maso je horším člověkem? Ne, není !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vyčerpávající komentář! Každý toleruje něco jiného a je důležité, aby se lidi v tomhle tolerovali.

      Vymazat
  3. Já fandím vegetariánům a veganům. Všechny tyto lidi strašně obdivuju. Já jsem taky pro tohle "téma", už dávno jsem se snažila o vegetariánství a nyní se o "něco" snažím taky. Snažím se zařazovat do jídelníčku víc alternativ masa, třeba tofu, šmakouna atd., snažím se kupovat jinačí mléka než ty od kráv, snažím se kupovat datlový sirup místo medu, zařazuju sojové jogurty místo normálních. Věřím, že jednou to bude na 100%, ale musím k tomu dojít opravdu pomalým krokem. Už kvůli psychice se nechci stát vegetariánkou/vegankou ze dne na den, protože s takovými změnami mám blbé zkušenosti. Jinak fajn rozhovor, taky budu na blogu za nějaký čas publikovat rozhovor s vegankou :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem se o to nikdy nepokoušela a nebudu. Nějak se toho nechci zříkat úplně, ale jen omezit. Díky za komentář :)

    OdpovědětVymazat
  5. nemám nič proti vegetariánom , beriem ich názor a správanie sa k prírode :) ja ich obdivujem teraz po novom ani môj Patrik neje mäso :D a vieš čo ho k tomu doviedlo ? videá ktoré pozeral na internete od vtedy nechce ani o mase počuť :D , takže doma varím 2 varianty, vlastne 3 : pre dcéru, muža a pre seba :D :D

    https://clodyteenmummy.wordpress.com/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se teda navaříš! Správná máma a manželka :) Já jsem také viděla pár záběrů, ale to... To bych svým způsobem nemohla jíst nic. Ovoce, co jím, trhají děti na plantážích za směšný peníz, čaj, který piji, trhají lidé na plantážích celé dny a také z toho nic moc nemají... Každé má něco do sebe, proto vidím efekt i v tom, když se to omezí anebo když si vyberu "serióznější" zdroje :) Díky za komentář, Clo Dy :)

      Vymazat
  6. Maso jsem nejedla tři čtvrtě roku. Nebylo to asi vegeteriánství jako takové. Bylo mi asi 12 a zhlédla jsem dokument z jatek, ihned jsem se rozhodla, že nejím maso. Okolí to prostě přijmout muselo. Postupně mě začaly bolet klouby, ztrácela jsem svaly.. Řekla jsem si, že to tahle nepůjde. Nedokázala jsem si sestavit jídelníček, abych bílkoviny měla a tak. Tak jsem maso začala jíst (s tím, že jím většinou jen kuřecí). Po přečtení tohoto článku se budu snažit příjem zase omezit. Ale jak už jsem zjistila, maso k životu potřebuji.
    GIRL OnLINE

    OdpovědětVymazat
  7. Páni :) Já jsem teď ve stádiu, kdy maso začínám nevědomky omezovat, ani vlastně nevím proč :) Tak přeji, aby se ti dařilo a aby jsi byla i nadále zdravá a cítila se dobře :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář! Pamatuj, že názor je snad ta největší svoboda, co člověk má :)